Průzkumy ukazují, že Motoristům bez Přísahy klesají preference.
Politická scéna v České republice zažívá dynamické změny, které mohou zásadně ovlivnit budoucí rozložení sil v Poslanecké sněmovně. Hnutí Motoristé sobě, vedené Petrem Macinkou, se po úspěchu v evropských volbách 2024 rozhodlo kandidovat v nadcházejících parlamentních volbách samostatně, bez koalice s hnutím Přísaha Roberta Šlachty. Toto rozhodnutí může mít pro Motoristy sobě negativní důsledky.
V červnových volbách do Evropského parlamentu 2024 získala koalice Přísahy a Motoristů sobě překvapivých 10,7 % hlasů, což jim zajistilo dva europoslanecké mandáty. Tento úspěch byl z velké části připisován lídrovi kandidátky, automobilovému závodníkovi a influencerovi Filipu Turkovi, který dokázal oslovit široké spektrum voličů. Po tomto úspěchu se však Motoristé sobě rozhodli posílit svou vlastní identitu a na svém prosincovém kongresu v roce 2024 odhlasovali samostatnou kandidaturu do parlamentních voleb, čímž odmítli pokračování koalice s Přísahou.
Toto rozhodnutí přichází v době, kdy preference Motoristů sobě v průzkumech veřejného mínění klesají a pohybují se pod pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny. Například v aktuálním únorovém průzkumu agentury STEM rovněž nedosáhli pěti procent podpory.
Proto je samostatná kandidatura riskantní, zejména vzhledem k tomu, že hnutí Přísaha se v průzkumech pohybuje kolem tří procent, což by v případě společné kandidatury mohlo zvýšit šance na překročení potřebné hranice pro vstup do parlamentu.
Petr Macinka, předseda Motoristů sobě, vyjádřil přesvědčení, že jeho strana může po volbách vytvořit středopravicovou vládu s hnutím ANO. Zdůraznil, že o podobě příští vlády rozhodne koaliční partner ANO, a věří, že Motoristé sobě mohou být tímto partnerem. Tato ambice však závisí na skutečném volebním výsledku a schopnosti hnutí oslovit dostatečný počet voličů.
Rozhodnutí Motoristů sobě jít do voleb samostatně může být vnímáno jako projev sebevědomí a snahy o posílení vlastní politické identity. Na druhou stranu to představuje riziko roztříštění hlasů voličů, kteří hledají alternativu k etablovaným politickým stranám. V případě neúspěchu by se mohlo stát, že ani Motoristé sobě, ani Přísaha nepřekročí potřebnou hranici pro vstup do sněmovny, což by mohlo oslabit pozici nových politických subjektů na české politické scéně.
V konečném důsledku bude záležet na tom, jak efektivně dokáže hnutí Motoristé sobě komunikovat svůj program a přesvědčit voliče o své schopnosti přinést změnu. Samostatná kandidatura jim poskytuje plnou kontrolu nad vlastní kampaní a programem, ale zároveň je vystavuje většímu riziku v případě nedostatečné podpory. Budoucnost ukáže, zda je tato strategie úspěšná, nebo zda by bývalo bylo výhodnější pokračovat ve spolupráci s hnutím Přísaha.
REDAKCE